Řecko - perské války__1. část

Řecko - perské války nebyly, jak už název napovídá, jedna dlouhá válka, ale řada konfliktů mezi Perskou říší a městskými řeckými státy, zejména Athénami a Spartou. Tyto války nakonec dopadly pro Řecko vítězně.

V Persii vládl rod Achaimenovců, jejímž zakladatelem byl Kýros Starší. Země začala s výboji okolo roku 550 př. N. l. dobytím Medie a Lydie. Později byla dobyta Novoasyrská říše a také Egypt. Vznikla tak největší říše jakou do té doby kdo poznal. Peršané toto velké území ovládali tak, že nechali místní vládce (satrapi), aby si na svém území vládli sami, měli vlastní zákony atd., ale každá satrapie musela platit králi daně a v případě tažení museli poslat část vojáků. V případě povstání nějaké satrapie proti Persii, ale byla brutálně potrestána a obyvatelstvo přemístěno na jiné území. V celé Persii se nacházeli kvalitní silnice, které umožňovali komunikaci mezi částmi země a rychlý přechod vojska. Jádro perské armády tvořila královská garda 10 000 vojáků, kterým se říkalo Nesmrtelní. Byli to nejlepší vojáci v Asii. Mezi roky 522 - 521 probíhali v Persii dynastické války o nástupnictví. Tyto boje vyhrál Dareios, který celou říši sjednotil a začal s jejím novým rozšiřováním.

V roce 512 př. N. l. se Dareios vypravil proti Skytům, kteří žili u Černého moře. Během tažení si Persie podmanila Thrakii, Géty a z Makedonie udělala svůj vazalský stát. Skythy si však podmanit nepodařilo, protože proti Peršanům vedli partyzánský způsob boje, na který nebyla perská armáda zvyklá. Dareios tedy ustoupil zpět do Asie.

Tato porážka, ale dala naději státům, které Persie okupovala. Roku 500 př. N . l. povstali proti Persii řecká města v Malé Asii. Z počátku Řekové slavili úspěch, ale potřebovali spojence, proto vyslali do Řecka žádost o pomoc v boji proti Peršanům. Všechna řecká města raději odmítla, protože se Persie bále. Jediným, kdo vyslal pomoc byli Athéňané. I přes pomoc Athén začali, ale povstalci prohrávat, až v roce 594 př. N. l. byli úplně  poraženi. Dareios se poté rozhodll Řekům pomstít. Nejdříve zničil hlavní město povstání Milétos a poté se začal připravovat na invazi do Řecka, kde chtěl potrestat Athény za pomoc povstalcům.

První tažení vedl Dareiasův zeď Mardoias. Jenže tuto výpravu zničila bouře na moři. Dareios poté posílal do Řecka vyslance, kteří žádají ,,zem a vodu,, jako důkaz, že se města vzdávají Persii. Téměř všechna města tuto výzvu přijala, jen dvě to odmítla. Byly to Athény a Sparta. Dareios tedy v roce 490 př. N. l. zahájil tažení do Řecka. Nejdříve bez problémů dobyl město Eratria a poté se vylodil u Marathonu. Celé Athény se vyzbrojili. Město shromáždilo 20 000 hoplítů, dále poslali žádost o vojenskou pomoc Spartě, která se ale vymluvila, že nemůže přijet kvůli náboženským slavnostem. Athény tedy museli bojovat sami, proti trojnásobné přesile. Řeky vedl stratég Miltiades, který během Bitvy u Marathonu nechal ustoupit střed armády, zatímco křídla řecké armády Peršany obklíčila a zničila. Po vítězství Athéňanů u Marathonu poslali vojáci do města posla Feidippida, který běžel 42 km, a když doběhl zvolal ,,Vítězství,, a padl mrtví vyčerpáním. Po tomto běžci  vznikla moderní sportovní disciplína, které se říká Marathon. Jenže Peršané se nevzdali. Ihned po porážce se nalodili do lodí a chtěli napadnou rovnou Athény. To si uvědomoval i Miltiades, a proto přesvědčil vojáky, aby ještě neslavili, ale aby se opět vyzbrojili a vydali se k Athénám.  Když perská armáda dorazila k městu, viděla připravené a seřazené athénské vojáky. Dareios, který nechtěl zažít další porážku, rozkázal ústup. Athéňané zvítězili díky větší vojenské disciplíně a také díky tomu, že bojovali za svobodu a za vlast, zatímco Peršané bojovali, protože museli.

Porážka Dareia zvýšila odhodlanost Řeků. Některá města, která se předtím Persii vzdala se nyní přidávala k Athénám a Spartě. Peršané se ale chtěli pomstím, a proto začali připravovat nové tažení do Řecka. Řecko - perské války__2. část