Romulus a Remus

Když byla zničena starobylá Trója, některým obráncům města se podařilo zachránit. Jejich vůdcem byl Aeneas. Lodě uprchlíků dlouho bloudili po mořských vlnách. Nakonec je vítr přihnal k břehu. Uprchlíci viděli širokou řeku ústící do moře.  Její břehy pokrývaly lesy, houštiny a křoviska. Slunce ozařovalo úrodnou půdu, jasná, modrá obloha se odrážela ve vodách řeky a nevelikých jezer. Unavení uprchlíci vystoupili na břeh a rozhodli se, že se tam usadí. Bylo to pobřeží Itálie a krajina se nazývala Latium. Syn Trojana Aenea založil v Latiu město, které nazval Alba Longa.

            Uplynulo mnoho desetiletí a v Albě Lonze vládl Aeneův potomek Numitor. Jeho mladší bratr Amulius byl úskočný a krutý člověk. Svého bratra nenáviděl, neboť chtěl vládnout sám. Nakonec se mu podařilo Numitora svrhnout a sám se stát králem. Bál se však pomsty jeho potomků, jeho dětí a vnuků. Aby se zbavil tohoto nebezpečí, krutý Amulius dal zavraždit Numitorova syna a jeho dceru Reu Silviu přinutil, aby se stala kněžkou bohyně Vesty, vestálkou. Rei Silvii se brzy však narodila dvojčata, dva chlapci. Jejich otcem, jak praví pověst, byl bůh války Mars.

            Když se to Amulius dozvěděl, velmi se rozhněval a polekal. Bál se, že až dvojčata, vnukové Numiterovi, dospějí, pomstí svého děda. Amulius přikázal uvrhnout Reu Silviu do vězení a děti hodit do Tiberu.

            Otrok položil děti do koše a odnesl je k řece. Tehdy byl Tiber právě rozvodněn a vody stále přibývalo. Na řece se zvedaly obrovské vlny.  Otrok se bál jít do vody, a proto raději postavil koš na břeh, přímo u vody a odešel. Myslil si, že voda ještě stoupne, odnese koš a dvojčata se utopí.

            Voda skutečně stoupla, avšak koš s dětmi neodnesla, neboť se zachytil mezi větvemi stromu rostoucího na břehu.

            Povodeň brzy skončila. Voda v řece opadla, dvojčata vypadla z koše na zem a začala křičet. Jejich křik uslyšela vlčice, která se přišla napít k řece. Přiběhla k dětem, přátelsky je olizovala a nakrmila je svým mlékem.

            Později bratry uviděl králův pastýř, vzal je k sobě a vychoval je. Jednoho z dvojčat nazval Romulem a druhého Remem. Bratři se zabývali tělesnými cviky, lovili zvěř a stali se z nich obratní a silní bojovníci. Časem si získali všeobecnou důvěru a byli slavní široko daleko. Utíkali k nim pastýři, tuláci a dokonce i uprchlí otroci. Z těchto lidí si Romulus a Remus vytvořili nevelké ozbrojené oddíly. Při jedné potyčce s Amuliusovými pastýři byl Remus zajat a odveden ke králi. Ten v něm hned poznal syna Rei Silvie a Marse a přikázal ho zabít. Jenže Romulus s jeho lidmi ho těsně před popravou zachránili. Když se dozvěděli o svém původu, svrhli Amuliuse z trůnu. Bratři poté vrátili vládu svému dědu Numitorovi a rozhodli se, že z Alby Longy odejdou a založí si nové město.

            Romulus a Remus se tedy vydali se svými druhy, za novým začátkem. Došli až k údolí sedmi pahorků u řeky Tibery. Prohlédli si toto okolí a řekli svým lidem, že zde si postaví svůj nový domov.

            Ale otázkou bylo, po kom z bratrů se bude město jmenovat a kdo v něm bude vládnout. Domluvili se, že to nechají na bozích. Ten, kdo první uvidí nějaké boží znamení, vyhrál a město se bude jmenovat po něm. Remus vyšel na pahorek Aventinum, Romulus na Palatinum a začali vyhlížet. Remus jako první uviděl 6 supů. Ihned běžel to říci Romulovi, jenže ten krátce po Removi uviděl 15 supů. Začali se tedy dohadovat, kdo vyhrál. Kněží si nakonec vybrali Romula.

            Druhý den začal Romulus vyorávat do země hranice města a prohlásil, že každý kdo do něj vstoupí mírumilovně, bude vítán, ale kdo do města vstoupí ozbrojen, bude zabit. Remus, který byl ještě na Romulanaštvaný, naschvál překročil ozbrojen hranici a Romulovi se vysmál. Ten okamžitě vytáhl meč a svého bratra zabil. Poté řekl, že tak se stane každému, kdo ozbrojen překročí hranice, nebo neuposlechne římské zákony. Od té doby městu vládl Romulus.

            Tato pověst ukazuje povahu římské společnosti. To že Romulus zabije svého bratra, jasně ukazuje, že pro Římany byla na prvním místě vlast a jejich rodné město a až pak rodina. Také přesto, že je tato pověst smyšlená, je zde i pár pravdivých historických informací, jako například město Alba Longe, které doopravdy existovalo a jejich obyvatelé nejspíše doopravdy založili Řím.

Pokračování:  Římské království

Autor: Jan Broul